Dnes otevírám THE HAUNTED MIND stránky veřejnosti.
Proto mi přijde příhodné si zopakovat okolnosti, kvůli kterým přišel ten impulz dát vzniknout tomuto alternativnímu prostoru. To, že už jsem dlouho chtěla mít vlastní místo pro táhlé hudební monology a květnatou mluvu, se dočtete na stránce „O PROJEKTU“, sorry not sorry. Jako důležitější cítím zvýraznit aktuální situaci, potažmo situaci posledního roku 2020, který s příchozí koronavirovou celosvětovou krizí (zdravotní i ekonomickou), udeřil na poplach i uměleckému světu.
Když opustím skutečné a velmi důležité existenční problémy celého lidstva, a zaměřím-li se pouze na tu část populace, kterou zasáhly důsledky vlivem uzavření hranic, koncertních hal, prodejen hudebních nosičů / textilního a jiného doprovodného merche, také galerií a jiných alternativních kamenných prostorů, kde se lidé obyčejně schází a relaxují od stresu a všech věcí, co nás dovedou sžírat, předkládám před vás vidinu desítky tisíců umělců, kteří mají vážný ekonomický problém. Východisko v takové situaci není jasně dané, ale objevilo se několik scénářů, které dokázaly rozhýbat kolečka násilím stagnujícího hudebního průmyslu.
Rok 2020 se tak stal prvním rokem masivního užití streamovacích služeb a dal vzniknout mnoha aplikacím a platformám, na nichž lze nahrávat a sdílet audio i video obsah, často včetně živého vysílání. Velké organizace, spolupracující s hudebními interprety, se semkly a každá svým dílem přispěla na přihození skromných financí do rozpočtu každého z muzikantů – některé s podmínkou, že tyto „skromné finanční dary“ přihazují jejich fanoušci přímou donační cestou. To je případ Spotify a Bandcampu.
Osobně vnímám, že se společnost v mnohém proměnila a zaujala stanovisko, že i kdyby na chleba nebylo, tak nenechá umění zemřít. Na pomyslné pyramidě životních priorit je umění v roce 2020 překvapivě vysoko. V rozhodování, zda investovat do umění / oblíbeného interpreta, nebo šetřit / utrácet za jiné vlastní potřeby, zvlášť pokud jsme sami postižení krizí, přesypáváme ty drobáky jednou na první misku vah, podruhé na tu druhou. Zajímalo by mě, jak to máte Vy osobně?
Nově před námi vyvstalo dilema, zda je lístek na online pořádanou akci / stream akce zbytečností a jestli má pro nás stejnou důležitost, jako by měl klasický lupen. Toto dilema dokonce rozohnilo diskuze a rozdělovalo fanoušky. Část z nás odmítla platit za akce pořádané skrze streamovací platformy. Část z nás si prožila rozdíl mezi užíváním si koncertu prezenčně a online.
Když došlo na izolaci, zjistili jsme, jak na tom jsme – jako fanoušci, když na koncertě nejsme společně s přáteli – nebo ano, jen každý ve svém bytě a komunikace probíhala přes messenger a jiné aplikace. Na druhou stranu tady máme také uvědomění samotných umělců, že vysílání koncertů čas od času z domácího studia, nebo jiných, vhodnějších prostorů, může být zpestřením jejich jinak náročné cestovatelské profese. Nadto se výdělky oprostily o další podílející se lidi a instituce (koncertní prostory, tým techniků běhajících okolo, personál klubu atd.), to mělo za následek snížení ceny na online události – a tím pádem zvýšen kulturní dostupnosti i méně finančně zabezpečeným fanouškům. Na straně druhé jsou pak ty krachující kluby a masivní propouštění zaměstnanců.
Dokonce i začínající umělci a „šuplíkoví muzikanti“ konečně došli k uvědomění, k čemu že jsou ty youtuby, internety a zoomy, a opřeli se do vlastní tvorby a začali být více viditelní, mezinárodně.
Jakmile jsme pochopili, že živé koncerty prostě nebudou, začal se trochu vrtět marketing kapel. Grafici, e-marketéři, kameramani, technici a všichni, kteří šlapou do těch vizuálních koleček, začali být zase o chlup důležitější. Malé pozitivum roku 2020 bylo, že se většina umělců zavřela do studií a mákla si na nových materiálech. Tento rok byl i přes menší možnosti produkce nehorázně plodný co do kvality hudebních nahrávek. (Očekáváme, že se toto období zapíše i do zvuku a textů, což může být jednou z historického hlediska zajímavé.)
Přišel rok 2021 a situace se prozatím o moc víc nezlepšila. Stále se ruší plánované akce, ale první vlaštovky jsou již v Austrálii, která není koronakrizí tolik dotčená, a také v UK, kde plánují brzy obnovit klubovou malou scénu s omezeným počtem osob. Evropa se zatím tváří nezaujatě a je v rozvolňování opatrná. Aktuální otázkou je, zda podmínkou ke vstupu na koncert / festival bude negativní test, nebo rovnou osvědčení o očkování proti covid-19. Do budoucna toto může mít vliv také na obecná pravidla vstupu do velkých koncertních hal a festivalových prostorů. Je možné. že kromě tradičního procházení přes detektory a osobní prohlídky věcí přibydou kontroly zdravotní.
To, co upadává, je podpora menších hudebních jmen a podpora jejich vzestupu skrze předskokanský statut. Poznávání nových interpretů, nových stylů vyjádření a zvuku obecně je základ. Zde jsem si dovolila zasáhnout jako publicista, a přidávám svou troškou k rozšiřování podvědomí o interpretech alternativní rockové a metalové scény zveřejněním webové stránky, kde se dozvíte jednak o nových zajímavých počinech, jednak se v sekci „INTERPRETI“ dostanete k abecednímu seznamu hudebních jmen, které rozhodně stojí za poznání. Tento seznam budeme neustále rozšiřovat o další a další jména. Nadto doporučuji projít sekci „KNIHOVNIČKA“ nabízející zajímavé knižní tituly, jako jsou biografice umělců, sbírky koncertních fotografií, sbírky artworků a obalové grafiky, poezie umělců aj.
Dnes Vám otevírám tento prostor k prozkoumávání, inspiraci, poznání a diskuzi pod příspěvky. Doufám, že se tu budete rádi vracet a že Vás obsah osloví. Za případné podněty, nápady a tipy zaslané přes formulář Vám děkuji.
