HAKEN, VOLA, BENT KNEE ve Futuru

HAKEN energicky boří už nějaký ten týden Evropu na svém turné European Vector Studies, a to společně s VOLA a BENT KNEE. Jednou ze zastávek bylo i pražské Futurum, kde jsme nesměli chybět.

Na úvod BENT KNEE – šestice z Massachusetts, která pouští do oběhu jednu nepokojnou desku za druhou už od roku 2009, v čele s energickým kytaristou Benem Levisem a roztomilou zpěvačkou lomeno klávesistkou, leč zkušenou a ostřílenou sólistkou Courtney Swain v čele. Poprvé se v ČR představili již před pár lety v Jablonci, tehdy nám unikli, letos už je máme v hledáčku.

Když na vás poprvé Courtney štěkne tím svým atypickým hlasem, tak máte chuť si dát dvojitou whisky s ledem. Postupně, jak rozlišujete jemnější melodické nuance a pro progový styl typické barevné přechody, jejich hutný zvuk už nevnímáte jako vysokoškolský progový průjem, ale jako promyšlenou emoční strategií. Celý koncertní setlist byl song od songu lepší. A od původně plachého a lehce zmateného publika to BENT KNEE vygradovali až do plného potlesku a hlasitých ovací, a to plným právem. Za mě jednoznačně příjemné mladé prog-rockové osvěžení. Z celého setlistu doporučuji píseň „Holy Ghost“, která nejlépe vystihuje plnou sílu kapely.

VOLA je dánská čtveřice, která od roku 2006 čaruje funkční progové synapse mezi melodickým rockem, djentem, elektronickou hudbu a metalem, a to poněkud návykovým způsobem.
Přestože kapela jede turné za účelem představení nového alba „Applause Of A Distant Crowd“, nezapomněla setlist proložit ani staršími kousky z předešlého a mimochodem geniálního CD „Inmazes“. I skrze drobné potíže se zvukem pohlcující místy jak skladbu určující syntezátory v pozadí, tak Asgerovy medově hluboké vokály, se podařilo publikum ve Futuru přeladit na „dánskou notu“ vcelku rychle a bez výjimky. Jemné melodie a těžké djentové kytary pospolu fungují velice dobře.
Technicky bych vytkla jen náhlé a nedotažené zakončení skladeb a recitálově přednesený slovní doprovod Asgera, který ještě živou komunikaci s publikem bude muset trochu potrénovat.

Britové HAKEN mají styl, o tom žádná, a více než styl, mají kvanta progových fanoušků po celém světě, kteří „z lásky“ tvoří vtipy o tom, že progový hit pod 16 minut není hitem. S novým albem „Vector“ a prvním vykopnutím skladby „The Good Doctor“ se spustil kotel disco-progu a nepřestal pulzovat až do finálního přídavku v podobě „Crystallised“. Nesměly přitom chybět skladby jako „1985“ nebo „Falling Back to Earth“. Kdo měl funkční hlasivky, ten se pokoušel zpívat. Výjimkou nebyli ani hráči na imaginární kytaru. Přesto uděluji černý puntík za to, že nezahráli oblíbenou a očekávanou píseň „Cockroach King“, na kterou se dobrá polovina publika těšila, asi jako Tobias Sammet na Masters of Rock.

Skvělou zvukovou show doprovodily i světelné efekty a dvoubarevné neonové brýle zpěváka Rosse Jenningse, vynikající na každé fotografii toho večera. Za sebe hodnotím HAKEN na 9/10: ten bod unikl za bicí a synty válcující uši za hranicí únosnosti i pro takové hluché typy, jako jsem já.

BENT KNEE
Bone Rage, Leak Water, Hold Me In, Being Human, Catch Light , Holy Ghost

VOLA
Smartfriend, Starburn, Ghosts, Your Mind is a Helpless Dreamer, Owls, Alien Shivers, Ruby Pool, Whaler, Stray the Skies

HAKEN
The Good Doctor, Puzzle Box, Falling Back to Earth, A Cell Divides, Nil by Mouth, 1985, Veil, The Architect, Crystallised